KOSMOS-NEWS PARTY 2017 se uskuteční od pátku 7. dubna do neděle 9. dubna 2017 v Pardubicích

_____________________________________________________________________________________________________________

Prosinec 2012

Rok 2013 ...

30. prosince 2012 v 22:29

Dočetl jem se zajímavou informaci - rok 2013 bude od roku 1987 první, který má ve svém označení každou číslici jinou. Nevím, jestli to je něčím mimořádné, ale každopádně by to mohl být pro někoho příznak třeba blížícího se dalšího konce světa... Mrkající

Zachraňme Ježíška!

23. prosince 2012 v 19:37


Ať pod rozzářeným vánočním stromečkem najdete vše co si přejete!!!



A jako každoročně i koleda:


U konce s koncem světa ...

17. prosince 2012 v 16:40
Tak a je to tu. Konec světa avizovaný už mayskou civilizací udeří v pátek a nabourá oslavy všem Natáliím. Zemi sežehne smrtící sluneční erupce, roztrhá ji konjunkce planet a zbytky rozpráší záhadná planeta Nibiru. Když nic z toho nevyjde, projdeme alespoň nulovým galaktickým pásmem a na tři dny nás zahalí tma. S tímhle vším je spojeno cimrmanovsky krásně zapamatovatelné, avšak hrozivě vzhlížející datum 21. 12. 2012. Kde je ale pravda?


Konec světa 2012 je zejména internetový fenomén opírající se o řady nesmyslných tvrzení, zpravidla popisujících nějaký
apokalyptický scénář astronomických rozměrů. Vychází z předpokladu, že důmyslný Mayský kalendář byl zakončen po dlouhé asi 5125 let trvající periodě a dále nepokračuje. A s tímto koncem kalendáře je údajně spojen i konec lidské civilizace. Ačkoliv je nadmíru jasné, že Mayové zkrátka neviděli důvod v práci na svém důmyslném kalendáři kvůli nedostatku místa na svém kamenném počítadle, jeden hloupý vtip a internetový hoax o pár tisíc let později se obrátil proti přirozené lidské inteligenci ve světovém měřítku. Nikdo už asi nedohledá ten první impuls, který se na internet dostal před několika lety. Kupí se informace - opět zejména prostřednictvím moci internetu - o nejrůznějších "pravdách" okolo zániku lidstva. Různorodé články autorů, kteří si ani nejsou schopni ověřit fakta, zabírají témata od pseudoduchovních vysvětlení po konspirace, na nichž se podílí vlády světových velmocí a výzkumné úřady jako NASA či ruská kosmická agentura.

Problém je, že se tato nesmyslná tvrzení šíří i bez ohledu na nejistotu v samotném základu věci - v datu konce Mayského kalendáře. Už základní premisa je tedy chybná. Mayové jsou jedna z nejstarších civilizací a rovněž jedna z těch nejinteligentnějších, o které víme. Po jejich zániku trvalo dlouhá staletí, než se podařilo pochopit princip jejich kalendáře a dodnes je kvůli velkým nejistotám v návaznosti na pozdější kalendáře (např. námi používaný Gregoriánský) najít skutečné datum konce jejich datového počtu. Zabývali se tím několik desítek let například čeští vědci, bratři Böhmové, kteří podle jejich slov byli v určitém směru docela nešťastní, když se jejich dlouholetá práce nakonec stala středem zájmu různých konspirátorů, kteří v ní opírali (a stále opírají) svá bludná tvrzení o blížící se apokalypse. Každopádně z výpočtů těchto světově uznávaných českých astrofyziků je zřejmé, že Mayský kalendář končí v přepočtu na náš letopočet s největší pravděpodobností až 14. prosince 2116.

Čeští i světoví astronomové, NASA ani vlády velmocí nic netají. Vítězí lidská hloupost nad přirozeným speticismem a davová hysterie. Případ tohoto "konce světa" (za posledních 26 let jich bylo vyhlášeno 50) je krásnou ukázkou toho, jak se i moderní vyspělá civilizace může nechat obalamutit fascinujícími tvrzeními, protože jsou zkrátka zajímavější, než nudná fakta. Bohužel na vině je zejména internet, jehož moc tkví v tom, že jej využívá většinové množství celosvětové populace a kdokoliv na něj může vložit cokoliv. V době knih by takové šílenství téměř jistě nenastalo. Knihy musely projít rešerší, vědecko-populární knížky navíc stály před oponujícím znalcem patřičného vydavatelství a teprve velmi oblíbená kniha obeplula svět. Dnes stačí napsat několik textů na internet a dominovým efektem se takový text dostane na druhý konec světa i za několik sekund. Nás astronomy pak lidé zahlcují telefonáty a e-maily se strachem o svůj život na základě nesmyslných tvrzení, která se k nám třeba ještě ani nedostala, protože byla napsána teprve před několika minutami. Takže místo skutečné vědecké či vědecko-populární práce museli někteří (nejen) čeští astronomové za poslední rok víc času věnovat uváděním některých nejpikantnějších tezí o konci světa na pravou míru.


Ať si lidé konec světa představují jakkoliv, z astronomického hlediska nám rozhodně nic nehrozí. Země neprojde nulovým galaktickým pásmem, protože taková oblast ani neexistuje. Rovněž se nesrazí s tajemnou planetou Nibiru. Kdyby byla taková planeta na kolizní dráze se Zemí a měla nás zahubit v pátek 21. 12., už bychom ji dávno viděli a neutajily by to ani ty nejrafinovanější úřady. Stejně tak nás nezahubí Slunce výraznou erupcí, protože i ty nejsilnější erupce pouze částečně zdeformují zemské magnetické pole a v nejhorším případě vyřadí z provozu elektrickou síť v některých severských oblastech a družice na oběžné dráze Země. Navíc je v této době Slunce paradoxně v jednom z nejméně bouřlivých maxim za poslední stovku let, neboť se vzpamatovává z neobvykle klidného minima před 5 lety způsobeného oslabeným dynamovým jevem pod jeho viditelným povrchem. Ani tento neobvyklý jev u Slunce však není důvodem k obavám, neboť je periodický a za existenci lidstva už k němu došlo nesčetněkrát. Zjistit se to dá například z různě tlustých letokruhů nejstarších stromů nebo studiem geologických procesů v zemských nerostech.

Jako jediné reálné nebezpečí z hlediska astronomie tak tedy zbývá srážka s nějakou větší planetkou. Ani té se však s jistotou nemusíme 21. prosince obávat. Planetky o průměru větším jak 150 metrů už mohou být reálnou hrozbou lokálního charakteru - mohou spolehlivě vymazat z mapy menší metropoli. Není to žádným tajemstvím a tento fakt berou vědci velmi vážně. Existuje ovšem na to konto velmi propracovaná automatizovaná síť dalekohledů a vědeckých pracovišť neustále monitorujících meziplanetární okolí Země a potenciálně nebezpečné planetky se pečlivě zaznamenávají a bedlivě sledují několik desítek let. Vždy po objevu takové potenciálně nebezpečné planetky existuje jisté procento srážky, které se však po týdnech pozorování zpravidla zmenší na 0,1 procenta. Důvodem jsou zpřesněné dráhové vlastnosti na základě pozorování, která zohledňují například i to, jak na planetku do doby potenciální srážky se Zemí budou mí vliv i gravitační síly jiných těles, jež do té doby planetka mine. Naším velkým "deštníkem" je v tomto ohledu například planeta Jupiter, která svou gravitací ovlivňuje veliké procento nebezpečných těles a některá z nich dokonce skončí v Jupiterově nemilosrdné atmosféře. Navíc jsou astronomové schopni dnes už bez obtíží objevit tělesa i menší než 30 metrů, která by při průchodu zemskou atmosférou ani škody způsobit nemohla. Pokud by nebezpečí hrozilo, nebyl by důvod nic tajit; naopak by se ihned začala evakuovat potenciálně nebezpečná zóna. V případě tělesa hrozícího celosvětovou záhubou by naopak moc tajit nešlo, neboť v době jistoty srážky se Zemí už by bylo těleso s velkou pravděpodobností viditelné na noční obloze pouhýma očima (pokud by neletělo ze směru od Slunce, což je z fyzikálních důvodů málo pravděpodobné). Veškeré konspirační teorie o tom, že vlády a NASA nám pořád něco tají, jsou proto naprosto nereálné.


Nesmyslů kolem konce světa se po internetu šíří velká řada. Proti všem se stavět nedá, není na to zkrátka čas a hlavně - kdo chce psa bít, hůl si najde. Přesto se ale Česká astronomická společnost, Astronomický ústav AV ČR, Společnost pro Meziplanetární hmotu, Klub skeptiku Sysifos a neposledně Astronomická společnost Pardubice spolu s pardubickou hvězdárnou pokusily vytvořit obsáhlou stránku s informacemi o některých internetových bludech uvedenými na pravou míru. Pokud tedy máte v něčem nejistotu, téměř určitě najdete odpovědi právě na této stránce: http://www.astro.cz/rady/2012.

Proti konci světa však můžete bojovat s humorem. Česká astronomická společnost na počátku tohoto roku vyhlásila soutěž o nejlepší kreslený či psaný vtip o konci světa. Podmínkou je, že vtip musí být vlastní a neměl by být politický či někoho přímo napadat. Pokud se chcete zapojit, více informací najdete na této adrese: http://www.astro.cz/rady/2012/soutez.

Petr Horálek
Tiskový tajemník Astronomické společnosti Pardubice

(obrázky převzaty z internetu)

Jeden svět na Ohradní ...

14. prosince 2012 v 22:39

Hmmmm ... :-)
V úterý na Studentském festivalu "Jeden svět na Ohradní" - souběžně se mnou má besedu bývalý předseda vlády a eurokomisař Vladimír Špidla, hned po mě zase herec a architekt David Vávra - to se budu muset pořádně snažit, abych zaujal Mrkající


Discovery STS-120 ...

10. prosince 2012 v 10:41
Raketoplán Discovery letěl na svojí 34. misi koncem října roku 2007.
S téměř celou posádkou jsem se setkal v lednu 2008 v italském středisku ESA-ESRIN.
A před pár dny jsem od italského kosmonauta Paula Nespoliho obdržel i celou podepsanou posádku na originální litografii NASA. A nejsou to autopeny!!!
To potěší... Usmívající se


Výstava Apollo ve východoslovenském Medzevu ...

7. prosince 2012 v 18:36
V dalším východoslovenském městě byla v minulých dnech umístěna má výstava "Projekt Apollo - nejnádhernější dobrodružství člověka ve vesmíru". Po expozici v košickém Centru volného času a popradském Gymnáziu je to tentokrát Hvězdárna v Medzevu. A stejně jako na minulých místech byla i tentokrát výstava doplněna fotografiemi a informacemi o projektu Expedice Mars. Slavnostního zahájení se zúčastnili všechny autority města Medzev a ředitel Ústavu experimentální fyziky Slovenské akademie věd. Úvodní přednášku proslovil Ing. Jan Baláž z UEF SAV.








Katherine Megan McArthurová ...

5. prosince 2012 v 17:37
Další dáma vesmíru poslala svojí podepsanou fotografii do mé sbírky.
Megan McArthutová do vesmíru letěla v roce 2009 na raketoplánu Atlantis (mise STS-125) při poslední páté údržbě Hubblova kosmického teleskopu. Na její autogram jsem čekal od roku 2008 - až teď jsem byl potěšen velkou fotografií s podpisem a osobním věnováním.


Další Interkosmonauté ve sbírce ...

2. prosince 2012 v 18:23
Po třech zajímavých obálkách s podpisy kosmonautů projektu Interkosmos došly do mé sbírky další čtyři obálky s celými posádkami mezinárodních kosmických letů tohoto programu socialistických zemí.

První obálka připomíná let polského kosmonauta Miroslava HERMASZEWSKÉHO (spodní podpis) a jeho velitele Pjotra KLIMUKA (Sojuz 30/1978).
Na druhé jsou podpisy prvního bulharského kosmonauta Georgije IVANOVA (podpis vlevo) a ruského velitele Nikolaje RUKAVIŠNIKOVA (Sojuz 33/1979).


Třetí obálka připomíná společný let SSSR-Kuba a jeho účastníky - kubánského kosmonauta Arnalda TAMAYO-MENDÉZE (dolní podpis) a Rusa Jurije ROMANĚNKA (Sojuz 38/1980).
Na poslední obálce jsou vietnamský kosmonaut PHAM TUAN (spodní podpis) a ruský kosmonaut Viktor GORBATKO (Sojuz 37/1980).