KOSMOS-NEWS PARTY 2018 se uskuteční od pátku 27. dubna do neděle 29. dubna 2018 v Pardubicích

_____________________________________________________________________________________________________________

Leden 2011

1984 - Cesta do kosmu ...

30. ledna 2011 v 16:34
Novým přírůstkem do mého archivu knížek je několikastránková knížka pro děti "Cesta do kosmu" autorů Pavla Toufara (text) a Iva Šedivého (kresby).
Cesta malého Petra z výcvikového střediska sovětských kosmonautů až na stanici Saljut je provázena prostorovými skládanými obrázky (dnes bychom napsali 3D) na všech stránkách knížky. Opravdu milé doplnění mé sbírky
V roce 1984 knihu vydalo nakladatelství Panorána a prodávala se za 20 Kčs.

Diskuse o Poselství o stavu Unie prezidenta Obamy

27. ledna 2011 v 17:08
V úterý 25. ledna 2011 přednesl prezident Barack Obama na společném zasedání obou komor Kongresu (Senátu a Sněmovny reprezentantů) v budově Kapitolu ve Washingtonu každoroční projev, ve kterém se americký prezident může vyjádřit nejen ke stavu národa, ale také nastínit svůj legislativní program a priority Kongresu a amerického lidu.

V češtině můžete o projevu prezidenta Obamy diskutovat v Americkém centru v úterý 1. února s novinářem Danielem Anýžem (Hospodářské noviny), ředitelem ÚMV Petrem Drulákem, amerikanistou Kryštofem Kozákem (FSV UK) a politologem Michalem Romancovem (MUP). Panelovou diskusi bude moderovat Erik Best.
Diskuse proběhne v češtině.

Další informace najdete na stránkách Amerického centra.

Před 25 roky zemřelo v raketoplánu Challenger sedm amerických astronautů ...

26. ledna 2011 v 12:28
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 153 z 27. 1. 2011
             
PŘED 25 ROKY ZEMŘELO V RAKETOPLÁNU CHALLENGER SEDM AMERICKÝCH ASTRONAUTŮ

"OK, jedeme na plný výkon!" - to byla poslední zachycená slova velitele raketoplánu Challenger Francise "Dicka" Scobeeho. V následujícím okamžiku prorazil utržený pomocný motor hlavní nádrž raketoplánu a na obloze nad Kennedyho kosmickým střediskem se rozpoutalo ohnivé peklo…

Challenger (v českém překladu "Vyzyvatel"), druhý nejstarší raketoplán americké kosmické flotily, startoval v úterý 28. ledna 1986 na svojí již desátou výpravu. Celkově se jednalo o dvacátý pátý start některého ze čtyř amerických raketoplánů a v roce 1986 již o start druhý. Pro tento rok měla NASA naplánováno ještě dalších 13 (!) letů raketoplánů na oběžnou dráhu kolem Země.
Velitelem expedice STS-51L byl Francis R. Scobee (46 let, druhý start do vesmíru), pilotem Michael J. Smith (40letý kosmický nováček). S nimi seděla na horní pilotní palubě astronautka se slovenskou krví Judith A. Resniková (letová specialistka, 36 let, druhý start) a Ellison S. Onizuka (39 roků, letový specialista, druhý start). Pod nimi, na obytné palubě byla zbývající trojice - Ronald E. McNair (35letý letový specialista, druhý start) a dva neprofesionálové v posádce - inženýr firmy Hughes Aircraft Co. Gregory B. Jarvis (41 roků, první start) a středoškolská učitelka Sharon Christa C. McAuliffová (38 roků, první start). A právě učitelka Christa McAuliffová přitahovala k tomuto startu velikou pozornost veřejnosti i médií. Aby přilákala ke kosmonautice více mladých lidí, vyhlásila NASA v roce 1984 ambiciózní program "Učitel v kosmu" ("Teacher in Space"). Z celých Spojených států se do konkurzu přihlásilo více než 11 tisíc učitelů.

V několikakolovém výběru zvítězila středoškolská učitelka sociálních věd a americké historie Christa McAuliffová. A právě tyto předměty měla předposlední den letu přednášet živě přímo z oběžné dráhy desetitisícům studentů po celých Spojených státech amerických. Studenti z její třídy a její rodiče byli osobně přítomni v Kennedyho kosmickém středisku i naplnění jejího životního snu - startu do vesmíru.

Několikrát odkládaný start raketoplánu Challenger se nakonec uskutečnil 28. ledna 1986 krátce před polednem místního času i přes protesty části odborníků, kteří se obávali - a dnes již víme, že oprávněně - následků nočního mrazu na některé díly raketoplánu.

V sedmdesáté vteřině letu se Challenger se sedmičlennou posádkou na palubě nacházel již ve výšce přes 14 kilometrů a pohyboval se rychlostí téměř 2000 km za hodinu. V následujícím okamžiku se raketoplán proměnil v ohnivou kouli…
Následné vyšetřování prokázalo, že došlo k přepálení spodního úchytu pravého pomocného motoru na  tuhé palivo SRB,  který  prorazil  v  dalším  zlomku  sekundy  obal  hlavní  nádrže  raketoplánu a poškodil uvnitř umístěné nádrže na tekutý kyslík a tekutý vodík. Veliké množství těchto výbušných plynů se uvolnilo do okolí stroje a explodovalo.

I když při explozi nejspíše nedošlo k úplnému zničení konstrukce přetlakové kabiny,  neměl  nikdo z posádky šanci na přežití - někteří z astronautů zemřeli pravděpodobně ihned po výbuchu, ostatní po necelých třech minutách při dopadu trosek kabiny na mořskou hladinu.  Až více než po měsíci, 7. března 1986, byly na mořském dnu nalezeny zbytky kabiny s pozůstatky všech členů posádky. NASA nikdy neodtajnila záznamy, které by upřesnily okamžik a příčinu smrti jednotlivých členů posádky.

Jako primární příčina havárie bylo nezávislou vyšetřovací komisí - jmenovanou presidentem USA, ve které zasedal i Neil Armstrong - shledáno proražení hlavní kyslíko-vodíkové nádrže špicí utrženého pravého motoru na pevné pohonné látky SRB a následující výbuch směsi hořlavých plynů v okolí stroje. Kabina sama zůstala neporušena až do okamžiku dopadu na vodní hladinu.

Vyšetřování odhalilo obláček černého kouře vycházející už před vlastním startem raketoplánu (těsně po zapálení motorů SRB) ze spodního segmentu pravého motoru SRB zhruba v místě jeho připevnění k hlavní nádrži raketoplánu. V tomto místě došlo k prohoření těsnících pryžových kroužků, spojujících jednotlivé segmenty motoru. A právě plamen vycházející z tohoto poškozeného místa přepálil spodní závěs motoru SRB, ten se vychýlil ze své pozice a prorazil hlavní nádrž plnou kapalného kyslíku a vodíku. Stalo se tak přesně 72,141 sekundy po startu.

Po havárii raketoplánu Challenger došlo na více než dva a půl roku k zastavení dalších letů. Na raketoplánech bylo provedeno více než 400 změn, na startovacím komplexu přes 100. Pomocný motor na tuhá paliva SRB, hlavní viník tragédie, doznal 155 různých změn a vylepšení. Teprve potom mohl odstartovat 28. 9. 1988 raketoplán Discovery.

Před prezidentskou vyšetřovací komisí vypovídal v roce 1986 i jeden z nejslavnějších a nejzkušenějších amerických astronautů - účastník šesti kosmických výprav John Young. Ten mimo jiné  prohlásil: "Můžeme  udělat  mnoho  vylepšení.  Ale  jednou  se  tady  stejně  zase  sejdeme a budeme vyšetřovat další havárii raketoplánu."  Jeho  slova se tragicky naplnila sedmnáct roků a čtyři dny po havárii Challengeru, v sobotu 1. února 2003, kdy Amerika přišla o svůj druhý raketoplán - Columbii a o dalších sedm astronautů.

Milan HALOUSEK
předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti
tel. 602 153 564, milan@halousek.eu, http://halmil.blog.cz
Vítek STRAKA
Astronautická sekce České astronomické společnosti
tel. 777 572 979, vitek.straka@seznam.cz

Zdroje:
Raketoplán Challenger STS-51L (Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA)
http://history.nasa.gov/sts51l.html

Raketoplán Challenger STS-51L (Malá encyklopedie kosmonautiky Aleše Holuba)
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-51l/index.htm


Foto 1: Posádka raketoplánu Challenger STS-51L (foto NASA)
V přední řadě zleva: pilot Michael J. Smith, velitel Francis R. Scobee, letový specialista Ronald E. McNair. V zadní řadě zleva: letový specialista Ellison S. Onizuka, účastnice projektu "Teacher in Space" Sharon Christa C. McAuliffová, specialista pro náklad Gregory B. Jarvis a letová specialistka Judith A. Resniková.

Foto 2 : Výbuch raketoplánu Challenger, jak ho zachytily kamery NASA (foto NASA)

Sex a vesmírné cestování: nemíchat!

25. ledna 2011 v 13:27
Jitka Slabá (21. 01. 2011) - velice zajímavý článek z webu 21.století:

Sex ve vesmíru ve stavu bez tíže? Inu, i to si při trošce fantazie asi dovedeme představit. Co kdyby však tato radovánka mezi kosmonauty na dálkových letech nezůstala bez následků?

Kanadští vědci varují, že vývoj zárodku mimo vliv gravitace je skutečně příliš velkým rizikem.
Snad každý adept biologického řemesla se v základních přednáškách z embryologie dozví, že kromě základních architektů lidského těla,  jako je genetická výbava a živiny, existuje ještě jeden, který stojí často nezmíněn v pozadí. Ano, je to gravitace! Orientace zárodku vůči gravitačnímu poli v sobě totiž nese řadu informací, díky nimž může vývoj zdárně pokračovat. Vědci se proto snaží nevynechat žádnou příležitost, aby moc a sílu neviditelné gravitace přesně zmapovali. Další zajímavý pokus v řadě provedl nedávno tým embryologů z univerzity v kanadském Halifaxu pod vedením Tamary Franz-Odendaalové.
 Aby napodobila vesmírné podmínky, kde absentuje silné gravitační pole, umístila spolu se svou studentkou Sarou Edsallovou oplodněné vajíčko ryby zebřičky do bioreaktoru, v němž objekty rotují.  Do tohoto zařízení putovala vajíčka 10-14 hodin po oplození, což je zhruba moment, kdy v zárodku vznikají první buňky důležité struktury, neurální lišty. Jednotlivá vajíčka pak z přístroje vyjímala v různých momentech mezi 12 - 96 hodinou po vložení. Když srovnala embrya, která strávila své nejranější "dětství" v bioreaktoru s těmi, která se vyvíjela normální cestou, našla znatelný  rozdíl především v oblasti hlavy. Chrupavka, která tvoří žaberní oblouky, vypadala skutečně o poznání jinak. Abnormální vývoj pak pokračoval i do dospělosti. Zkrátka - na děti počaté ve stavu bez tíže prosím raději zapomeňte!

Muži z Discovery STS-133 ...

23. ledna 2011 v 22:41
V jeden přišly do mé sbírky jejich autogramy, oba patří do posádky nejbližšího letu amerického raketoplánu, ale jejich osudy jsou dost rozdílné.
Zatímco Eric BOE je v posádce Discovery STS-133 od samého počátku, tak Stephen BOWEN byl do posádky doplněn před několika dny, kdy se Timothy Kopra nešťastně zranil při cyklistice.  
Pánové - děkuji za autogramy a samolepky do mé sbírky, budu vám o to více držet při vašem letu palce!!!

Tři přednášky ...

19. ledna 2011 v 20:28
Upozorňuji případné zájemce, že v několika následujících dnech se odehrají v Praze hned tři přednášky o kosmonautice!

Ve čtvrtek 20.1.2011 pohovoří o "Současnosti a budoucnosti kosmonautiky" pan Jiří Kroulík v rámci setkání Skupiny dějin čs.letectví Odborné společnosti letecké ČR.
Začátek v 17 hodin v Leteckém klubu hotelu DUO (Střížkov)

V úterý 25.1.2011 bude napsán další díl "Kosmonautické kroniky" v pražském Planetáriu ve Stromovce.
Téma: "Raketoplán končí - a co dál?", začátek v 18 hodin

Další přednáška/tedy přesněji další tři přednášky se uskuteční hned o den později, ve středu 26.1.2011 v rámci pravidelného setkání Kosmo Klubu.

Expedice Mars 2010 v České televizi ...

16. ledna 2011 v 23:41
V neděli 16.1.2011 dopoledne byla v magazínu zahraničních zajímavostí OBJEKTIV odvysílána 25 minutová reportáž z finále Expedice Mars 2010 v belgickém EuroSpace Centru v Transinne.
Mimo jiné byla součástí pořadu i cca 5 minutová reportáž ze stanice ESA pro řízení satelitů v nedalekém městečku Redu. Pořad je  ke shlédnutí v archivu České televize

Kromě toho byla reportáž z finálového výcviku českých a slovenských mladých astronautů odvysílána v magazinu PRIZMA 8.1.2011
a taktéž v magazinu PRIZMA 15.1.2011 byla odvysílána 5minutová reportáž ze stanice ESA v Redu
(obě reportáže jsou ale hodně podobné těm odvysílaným souhrnně v OBJEKTIVU v neděli 16.1.2011).

Pro úplnost ještě přidám odkaz na odvysílanou reportáž ze semifinále EM2010.

No, bylo toho odvysíláno dost

Zdeněk Kluiber 1950-2010 ...

12. ledna 2011 v 10:38
Teprve včera jsem se dozvěděl smutnou zprávu, že několik dní před Vánocemi zemřel po krátké velmi těžké nemoci ve věku 60 roků můj dlouholetý přítel pan Zdeněk Kluiber.

Zdeněk byl celoživotním zapáleným popularizátorem a propagátorem fyziky a kosmonautiky, především potom mezi mladou generací.
Vyučoval fyziku (a v jejím rámci i kosmonautiku) na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové a na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT Praha.
Při své práci se zaměřoval velmi výrazně na středoškolskou mládež, byl organizátorem, porotcem a hodnotitelem desítek studentských fyzikálních soutěží, řadu let působil jako předseda celostátní komise fyzikální části Středoškolské odborné činnosti (Sočky).
Byl i dlouholetým členem komise, která vybírá české účastníky letního International Space Campu ve středisku NASA v Huntsville, tohoto kempu se i 2x osobně zúčastnil jako doprovázející pedagog českých studentů.
Byl autorem desítek odborných článků, učebnic, skript a knih o fyzice. V roce 2001 byl zařazen mezi tisícovku lidí, kteří měli na světě největší vliv na přírodovědné vzdělávání.

Doc. RNDr. Ing. Zdeněk Kluiber, CSc. podlehl 14.prosince 2010 velmi krátkému a nerovnému boji se zákeřnou rakovinou.
Kdo jste ho znali, vzpomeňte na něj, prosím.

Astronaut George Zamka do mé sbírky ...

7. ledna 2011 v 17:19
S americkým astronautem s polskými předky Georgem Zamkou jsem se setkal loni v květnu v polském městečku Gluszycy, nedaleko českých hranic.
Teprve v listopadu jsem se dostal k tomu, abych astronauta požádal o autogram na společnou fotografii.
Včera se obálka s podepsanou fotografií vrátila zpět.
Jako "bonus" bylo v obálce přiloženo devět fotografií posádek amerických raketroplánů s autopenovými podpisy - i když tady je jisté, že fotografie posádek neposílál sám G.Zamka, ale "Astronaut Office", které jsem o zaslání těchto fotografií před časem požádal

Inventura 2010 ...

4. ledna 2011 v 19:27
Stejně jako na konci předminulého roku, i teď jsem udělal malou inventuru událostí roku 2010, zachycených tímto blogem.

Na zajímavé události poměrně chudém lednu 2010 bych zmínil snad přestěhování České kosmické kanceláře do nových prostor v Karlíně
Z února 2010 zmíním dvě události - hned první únorový den jsem byl hostem pořadu "Dobré ráno s Českou televizí" ze studia v Brně
Druhá vzpomínka je smutná - 10.února 2010 zemřel po dlouhém boji s nevyléčitelnou nemocí můj dobrý přítel Vašek Knoll...
Březen loňského roku byl ve znamení přednášek a výstav - zde bych snad zmínil především krajské kolo Festivalu vědecké a technické tvořivosti mládeže Pardubického kraje, kde se představilo velké množství mimořádně technicky nadaných mladých chlapců a děvčat!
Dá se snad v dubnu 2010 vzpomenout na něco jiného než na finále Expedice Mars 2009 (opravdu 2009!) v belgickém centru výcviku mladých kosmonautů v Transinne?
Květnovou událostí číslo 1 byl samozřejmě jubilejní desátý ročník KOSMOS-NEWS PARTY
A nedá mě to nezmínit se ještě o jednom okamžiku z loňského května - tím bylo obdržení čestného uznání za dlouhodobý přínos k rozvoji Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, které jsem dostal na půdě Senátu PČR z rukou 1.náměstkyně ministryně školství.
Z června 2010 bych vzpomenul (kromě mých narozenin, samozřejmě) snad velký rozhovor
o sbírání autogramů astronautů, který se mnou připravila redaktorka ČTK a který byl otištěn na několika zpravodajských webech,  ale i v tištěném vydání časopisu Týden.
Pátého července byl na TV NOVA odvysílán letní speciál pořadu "VÍKEND" na téma Kosmos - a v něm i zopakovaná reportáž ve které jsem měl možnost pohovořit...
Ze srpna 2010 bych připomněl né vystoupení na setkání fanoušku StarTreku - pátem setkání CzechTrek - a stále vzpomínám na úžasnou atmosféru této akce!!!
Září 2010 - co jiného připomenout než Mezinárodní astronautický kongres IAC2010 nabitý událostmi a setkáními se zajímavými lidmi. Pokud bych měl ale vyzdvyhnout jeden nejsilnější okamžik - tak by to bylo mé setkání s Administrátorem NASA Charlesem Boldem v rámci slavnostního večera satelitního mládežnického kongresi SGC2010 Prague
V pondělí 25. října 2010 jsem vystoupil v pořadu TV NOVA "Mr.GS" - a byl to tedy mazec...!
Listopadového slavnostního zahájení semifinále Expedice Mars 2010 se v Praze zúčastnili kosmonauté Vladimír Remek a Ivan Bella - a zážitek to byl nejen pro mě, ale i pro 25 semifinalistů soutěže a další organizátory. Měl jsem velkou radost především z toho, že Ivan Bella přijek do Prahy opravdu jen na toto zahájení soutěže.
Prosinec loňského roku byl ve znamení finále Expedice Mars 2010 a mediálních dozvuků semifinále...
Tak takový byl rok DVOUTISÍCÍDESÁTÝ! Jaký bude rok tento?