KOSMOS-NEWS PARTY 2018 se uskuteční od pátku 27. dubna do neděle 29. dubna 2018 v Pardubicích

_____________________________________________________________________________________________________________

Splašený kůň na dálnici ...

3. dubna 2010 v 0:23
Už jsem toho v životě na silnicích zažil a potkal dost. Ale splašeného koně zatím ne. Tedy až do pátečního odpoledne...
Jedu si takhle v klidu stopadesátkou (ehmmmm, tedy vlastně stotřicítkou) v rychlém pruhu dálnice D11 směrem na Hradec Králové, když hned kousek po začátku dálnice se v protisměru, v našem rychlém pruhu, objeví cválající černý kůň. Opravdu zvláštní a neočekávané setkání.
Tedy - dříve než koně jsem zareagoval nepřirozený pohyb aut před sebou - šoféři to znají - najednou se auta před vámi začnou posunovat zleva doprava a zprava doleva, objevují se brzdová a výstražná světla. A vy nevíte co se děje, ale něco se děje. Dřív než jsem cokoliv stihl udělat, rozhodla se paní řidička fordu přede mnou hned zastavit. Což ze stotřicítky není zrovna jednoduché. Takže se jí začalo kouřit od pneumatik, autíčko se na silnici rozhoupalo, naštěstí zůstalo ve směru i svém pruhu. Že tam je asi nějaké zle se dalo už snadno pochopit. Moje zle bylo, že zimní gumy na těžší oktávce brzdí výrazně hůře než letní gumy na menší a lehčí fiestě. A že pán za mnou měl zase ještě o třídu větší a těžší potvoru...
Až když madam uklidila fiestu k pravému okraji rychlého pruhu dálnice (pravý pomalý pruh byl plný podobně zápolících řidičů, kteří ale měli aspoň vedle sebe dost široký odstavný pruh) tak byl vidět důvod celého toho zmatku. Po krajnici u středových svodidel se přímo proti nám řítil černý kůň, táhnoucí za sebou zbytek postraňků. Takže jedním okem jsem pozoroval v zrcátku pána za mnou, jestli to do mě napere a druhým okem zíral na cválající černý přízrak na dálnici. No, naštěstí jsem to zvládl já, pán za mnou to také dobrzdil, paní přede mnou se vmáčkla do skuliny v pomalém pruhu a kůň se kolem nás prořítil pokračujíce směrem na Prahu.
A nezbylo než se konečně pořádně leknout, protože za těch předcházejících snad pět, snad sedm vteřin na to nebyl vůbec čas. A doufat, že tolik štěstí bude mít kůň nadále a spolu s ním i další řidiči za námi.
Z internetových zpráv už vím, že kůň měl štěstí a všechno dopadlo dobře.
Nevím, ale myslím si, že kůň utekl z nedalekého parkoviště, kde je velká prodejna Hummerů a velká tvrz, kde se často pořádají zabávné programy. Co koně splašilo netuším, ale podle vlekoucích zbytků postraňků si myslím, že původně byl zapřažen do nějakého vozíku nebo kočáru, kterým se asi po parkovišti vozili návštěvníci akce (i když kůň na dálničním parkovišti, plném kamionů????).

Závěrem ještě jedno osobní zjištění. Vždycky jsem si říkal, že je zbytečné zavádět jednotné číslo tísňového volání 112 - vždyť přece nejsem blbej a pamatuji si 150, 155, 158. Ale v okamžiku, kdy jsem dobrzdil před koněm a mákl po telefonu, tak jsem si vzpomněl jen na tu stodvanáctku - a ani jedno stopadesátkové číslo mě v hlavě nevyskočilo - adrenalin a leknutí dělá moc, to jsem si doposud vůbec neuvědomoval... Na tísňové lince už o koni věděli, nebyl jsem první kdo jim to hlásil, a podle novinové zpávy ani poslední.
A poznatky? Do průseru Tě přivede klidně i úplně cizí kůň, který se na dálnici rozhodne proběhnout v protisměru v rychlém pruhu. A "stodvanáctka" asi není tak úplně zbytečné číslo...

Dobrou noc. A jsem fakt rád, jako Pardubák, kteý už viděl dost koní prohrát boj za Taxisem, že to ten velký a hezký černý kůň přežil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama