KOSMOS-NEWS PARTY 2017 se uskuteční od pátku 7. dubna do neděle 9. dubna 2017 v Pardubicích

_____________________________________________________________________________________________________________

Únorové Science Café: O šifrách mistrů kryptologů ...

6. února 2010 v 23:05
Únorové Science Café v pražské kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6) se bude věnovat kryptologii a šifrování.
O vytváření a luštění šifer a o kryptologii jako nauce o metodách utajování ormací přijdou vyprávět přední čeští odborníci Vlastimil Klíma a Pavel Vondruška. Diskusní večer proběhne v úterý 9. února od 19 hodin.

Vlastimil Klíma bude hovořit o moderní kryptologii, kryptoanalýze a přechodu od šifer k digitálním podpisům. Vysvětlí také pojem kryptografické služby a odpoví na otázku, zda jsou dnešní šifry, digitální podpisy, internetové bankovnictví a další kryptografické aplikace bezpečné.

Pavel Vondruška připomene cestu od jednoduché záměny k šifrám odolným proti frekvenční analýze, a také myšlenkový přechod od slepých uliček (homofony, nomenklátory), přes zrod polyalfabetické šifry (Trithemius, Vigenere) až po její přerod v šifru absolutně bezpečnou.

A možná se dočkáme také makety slavné Enigmy!

Více na webových stránkách Sciene Café.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Petr Grygar Petr Grygar | E-mail | 23. dubna 2011 v 20:38 | Reagovat

Vážení pánové Vondruško a Klímo, je velmi dobré, že organizujete takovéto přednášky. Škoda jen, že je neděláte i v Brně. Není mi jasné, čemu zde říkáte "myšlenkový přechod od slepých uliček." Má to být snad užívání nomenklátorů, což je (pokud jsem to správně pochopil z knížky p. Vondrušky) jakýsi seznam kódů, kde jsou slova či některé věty nahrazovány několikaciferným číslem. Tento seznam byl někdy vybaven i monoalfabetickou šifrou, vylepšenou klamači. Užívání klamačů v dnešní době dle mého názoru není příliš dobrým řešením, poněvadž se tím omezuje počet šifrovacích abeced. Totéž platí i u šifer, kde se kromě písmen šifrují i čísla, či dokonce interpunkce a mezery. Ono to sice jde, ale je to spíš frajeřina na úkor bezpečnosti šifry, což - jak osoba zasvěcená jistě uzná - může vést k velice bolestivým důsledkům... Podle mého názoru je dnes vhodné užívání polyalfabetických substitučních šifer a to šifer písmenových. To tak, že jedno písmeno lze zašifrovat buď jedním, nebo dvěma písmeny.

2 Petr Grygar Petr Grygar | E-mail | 23. dubna 2011 v 20:49 | Reagovat

Pokračování: Zásadně neuznávám šifry sestavené na principu posunování abecedy a to ani abecedy přeházené, systémy souřadnic či skupin písmen, příp. i skupin písmen, čísel a znaků. Je to již systém, který může zkušenému kryptoanalytikovi významně usnadnit rozbití šifry. Dle mého názoru má být šifra sestavena zcela nahodile, nejlépe losem, kdy se písmeno/a nahrazující písmeno určené k zašifrování napíší na maličké čtverečky tužšího papíru, ty se pak nahážou do krabičky a pak se táhnou. Po vytažení a poznamenání (nebo vyloučení) se vhodí do jiné krabičky, aby je nebylo možné táhnout znovu. U nahrazení písmene jedním písmenem lze vytvořit až 25 šifrovacích abeced, které je nejlepší označit písmeny abecedy o 25 písmenech, tedy bez W. Pokud se pak v textu hesla W objeví, lze jej brát jako jedno jednoduché V, nebo dvě jednoduchá V. To už záleží na domluvě korespondentů. Je jasné, že text hesla musí být stejně dlouhý jako text otevřený, aby se vyloučila perioda. Sestavení takovéto šifrovací tabulky je pochopitelně mnohem pracnější, než sestavení tabulky s posunutou abecedou (jdoucí normálně nebo abecedou přeházenou a pak o jedno písmeno v každé abecedě posunutou) ale je to mnohem bezpečnější, neboť zde není žádný systém, nic nelze odvodit, domyslet, vypočítat.

3 Petr Grygar Petr Grygar | E-mail | 23. dubna 2011 v 21:05 | Reagovat

Pokračování: (Nevím, jakou to zde má kapacitu, tak to píšu něco po něčem, abych to sem dostal.) Tady je jen jedna citelná nevýhoda a to pracnost sestavování takovéto šifrovací tabulky. Z vlastní praxe vím, že nejtěžší je sestavení posledních tří abeced. Tam se musí zvlášť pečlivě hlídat, aby se některé písmeno neopakovalo. Je dobré mít na to čtverečkovaný papír, obyčejnou tužku a gumu, aby bylo možné pohotově dělat změny, kdyby se něco opakovalo. Sestavovat lze i bez losování, prostě se každé písmeno nahradí libovolným jiným písmenem, které tvůrce napadne. Ještě k heslu: Není třeba vytvářet otrocky heslové texty a nějak složitě a riskantně je doručovat uživatelům šifry. Lze k tomu účelu užít kterékoli knihy. V praxi se nejlépe osvědčují silnější sešity laciných detektivek, jež jsou běžně k dostání ve trafikách či marketech. Šifrování pak v praxi probíhá takto: Na čtverečkovaný papír se do řádku napíše po pěti skupinách otevřený text, který chceme zašifrovat. Pak - do řádku pod ním píšeme heslový text a to tak, že prostičce opisujeme text ze stránky v knížce k tomu účelu zvolené. Pro každou zprávu použijeme jednu stránku. Je-li otevřený text delší než text na stránce , tedy text heslový, pokračuje se textem na stránce následující. Po zašifrování stránky se pak poznačí na nějaké místo v knize číslo stránky, kterou se má pokračovat v šifrování či dešifrování další zprávy. Po napsání otevřeného i heslového textu se pak pomocí tabulky s 25 šifrovacími abecedami text převede na text šifrovaný, který se rovněž napíše na onen čtverečkovaný papír hned pod heslový text. Tím je PERFEKTNÍ PŘEHLED o všech třech textech, čímž se předem vyloučí chyby či riziko, že šifrant "ztratí nit" a doručená depeše bude k ničemu. Šifrovaný text se pak dá libovolně odeslat - vysílačkou, mailem, lze ho přepsat na jiný čtverečkovaný papír, aby se pak druhému korespondentovi lépe převáděl. Tady je jen potřeba dbát na to, aby původní texty nebyly vyryty do papíru kde bude pouze šifrovaný text. Ono pak pro nežádoucího čmuchálka není problémem ořezat na něj tuhu z verzatilky a tu pak rozšudlit jemným štětečkem či kouskem vaty, načež se na papíře s napsaným šifrovaným  textem objeví texty všecičky - tedy text otevřený, heslový i šifrovaný... Příjemné překvápko, že?? :-))

4 Petr Grygar Petr Grygar | E-mail | 23. dubna 2011 v 21:15 | Reagovat

Ještě pár detailů k tématu: Myslím, že by bylo vhodné, kdyby pánové Vondruška a Klíma zaměřili své přednášky spíše prakticky - tedy vysvětlili např. jaké šifry nelze rozbít a hlavně ZA JAKÝCH PODMÍNEK!! Jak se vyvarovat hrubých chyb, které i tu nejlepší šifru zdegradují na zmetek, se kterým si pak poradí i kdejaký schopný puberťák zasvěcený do problematiky šifrování a kryptoanalýzy. Mám zde na mysli takové ty zásadní "drobnůstečky" jakými jsou např. šifrování oslovení, zdvořilostních frází, podpisu či místa odesílání zprávy - ideálním takovým místečkem je třeba Valašské či Velké Meziříčí, Ústí nad Labem či Orlicí a jiné. Kryptoanalytik pak jen mrkne jedním okem na otisk poštovního razítka, získané písmenka doplní do textu jak do vzorce, něco domyslí či vypočítá a pak se někdo bude moc a moc divit... :-))))) O těchto nešvarech se podrobně zmiňuje ve svých knížkách i pan Janeček, bývalý vojenský kryptoanalytik. Oficíři si "duchaplně" potrpí na prázdné formality, takže celé slova i věty píší v každé depeši... To se to pak luští... :-))

5 Petr Grygar Petr Grygar | E-mail | 23. dubna 2011 v 21:39 | Reagovat

Dále k věci: Jak jsem se již výše zmínil, považuji za vhodné užívání šifer písmenových a to z toho prostého důvodu, že při užití šifer číselných je na první pohled jasné, že jde o šifru substituční. Při písmenové šifře už není jasné zda je to substituce, transpozice či kombinace. Že se to dá celkem snadno zjistit frekvenční analýzou, není známo každému i i kdyby to dostal někdo, kdo to zná, tak ho to aspoň zaměstná a připraví o trochu času - prostičce nebude to mít až tak jednoduché, což je ostatně smyslem utajování textů před nežádoucími luštiteli. :-)) Dalším důvodem, PROČ doporučuji co nejvřeleji šifry písmenové je ten prostičký fakt, že užitím takovéto šifry je mnohem větší pořet možností, jak každé písmeno zašifrovat - tedy lze díky tomu vytvořit mnohonásobně větší počet šifrovacích abeced, než u šifer číselných. Jestliže nahradíte jedno písmenko dvojciferným číslem, pak můžete sestavit maximálně 100 šifrovacích abeced. Zvolíte-li ale šifru písmenovou, můžete každičké písmenko nahradit až 625 dvojicemi písmen. (Takže A=FD, B=NN... V další š.abecedě je A=MI, B=KP, atd...) Je třeba to při sestavování takových tabulek zvlášť pečlivě hlídat, aby se u žádného písmene žádná kombinace neopakovala, např. aby v abecedě číslo 1 nebylo G=KL a a v padesáté nebylo rovněž G=KL. Taky je nutné hlídat, aby v jedné šifrovací abecedě nebyly dvě písmena (či dokonce více písmen!) nahrazena stejnou dvojicí písmen - tedy např. A=ER, a L=ER!! Pánové Vondruška+Klíma by na svých přednáškách mohli poradit, jak nejlépe takovéto šifrovací tabulky sestavovat, aby to netrvalo zbytečně dlouho a nebyly tam popsané chyby, které by použití takové šifry zcela znemožnily. Užijeme-li šifru, kde jedno písmeno zastupuje dvojice písmen, takže vznikne 625 šifrovacích abeced, je dobré tyto označit buď čísly a to 000, 001,002 až 625. Pak lze sestavit heslo tím způsobem, že nastříháme z tužšího čtverečkovaného papíru 625 čtverečků, třeba 15x15 mm. Na každý napíšeme jedno čísílko. Všecky čtverečky pak nasypeme do krabičky, promícháme a táhneme jako loterii. Každé vytažené čísílko poznačíme na zvláštní papír, nejlépe do sloupce, s okénkem vlevo i vpravo pro šifrovaný i otevřený text. Každé vytažené čísílko pak hodíme do druhé krabičky, aby tak bylo zajištěno, že nebude moci být taženo vícekrát. Takto postupujeme až do vytažení všech 625 čísel. Tímto postupem vznikne klíč o kapacitě 625 písmen, která jím lze zašifrovat. Každé písmenko bude tedy zašifrováno jinou šifrovací abecedou, což ve většině případů plně postačí k zašifrování celičké zprávy.

6 Péťa Grygar Péťa Grygar | E-mail | 23. dubna 2011 v 21:50 | Reagovat

Pokračuji: Pokud by se snad stalo, že by byl text delší, než 625 písmen, užije se klíč další, jež je v pořadí. (tedy po klíči např. č.5 se pokračuje klíčem č.6 atd.) Je to trošičku nepraktické, protože se tu musí neustále sestavovat dostatečný počet hesel, formuláře s nimi pak extra doručovat, ale stojí to za to. Ony formuláře lze narýsovat popisovačem, tyto nechat kdekoli-kdykoli oxeroxovat - SAMOZŘEJMĚ NEVYPSANÉ!!! a tyto pak vypsat - tedy nejprve čísly klíče a pak při užití textem otevřeným a posléze i šifrovaným. Text je pak nutné opsat, příp. odeslat SMS, mailem, vysílačkou, pakliže to není vysílačka amatérská, neboť radioamatérům je zakázáno vysílat jakékoli utajené texty. Co ale nelze porušit nebo aspoň obejít, že?? :-)) Tento způsobeček přenosu tajných zpráv mohou ocenit zvláště osoby, jenž se staly objekty sledování naší veleslavné policie, rozvědky či jiných podobných institucí... Není problém pro zmíněné instituce napíchnout mobil nebo háknout mailík... Jestliže pak fízlové zachytí esemesku napsanou takovouto důmyslnou šifrou, pak přeji kryptoanalytikovi, který ji dostane k rozbití, velmi, ale opravdu velmi pevné nervy a trpělivost nadbožskou!!! :-))

7 Péťa Grygar Péťa Grygar | E-mail | 23. dubna 2011 v 22:14 | Reagovat

Dále k věci: Dalším způsobem, jak lze řešit označení 625 šifrovacích abeced i s hesly, je označit každičkou dvojicí písmen. V praxi: AA, AB, AC, AD...až AZ. Pak pokračovat: BA, BB, BC, BD...až BZ. Takto systematicky pokračujeme až do vyčerpání všech variant, jak kombinovat dvojice písmen. Jak víme, je těchto kombinací maximálně 625, neužijeme-li W. Jako hesla bude opět užito stránek libovolně zvolené knížky. Na rozdíl od předchozí šifry, kde jedno písmeno bylo nahrazováno jedním písmenem, se tu bude provádět zaheslování tak, že na čtverečkovaný papír se do sloupce napíše text otevřený, který budeme chtít zašifrovat. jeden sloupeček čtverečků vynecháme aby to bylo přehlednější a do dalších dvou sloupců budeme opisovat z knížky heslový text a to tak, že tento vedle každého písmenka otevřeného textu napíšem po DVOU písmenech. V praxi: Heslový text: "V neděli byla zima..." se bude psát takto: "VN ED EL IB YL AZ IM ... Takže tímto postupem dostaneme předpis, podle které š.abecedy bude každé jednotlivé písmenko o.textu převedeno na text šifrový. Jakmile na zmíněný čtverečkovaný papír napíšeme komplet otevřený i heslový text, vezmeme si tabulky a v nich budem vyhledávat jednu š.abecedu po druhé, dle označení dvojicí písmen. Takže: najdem tabulku označenou (viz příklad hesla výše) např. písmeny VN a v ní pak písmeno, které budem potřebovat zašifrovat. Tímto písmenem bude třeba D. Písmeno D bude v tabulce označené VN nahrazeno dvojicí písmen ZG. Napíšem tedy na onen papír vedle VN písmena ZG.  Takže budou vedle sebe tyto písmena: D VN ZG. A tak to budem převádět, písmenko po písmenku, až zašifrujeme celý text. Doufám, že je nad sluníčko jasnější, že heslo nesmí být periodické. Jeho text bude jednou tak dlouhý než text otevřený a stejně dlouhý jako text šifrovaný!!! Dešifrování pak probíhá opačně než šifrování. Jinak zde doporučuji - u obou způsobů heslování - užívání dvou skupin hesel. To znamená, že knížku či formulář s číselným heslem, který budu používat JÁ k ŠIFROVÁNÍ, bude užívat MÚJ KOLEGA pouze k DEŠIFROVÁNÍ. A naopak: Hesla, užívaná mým kolegou k šiforvání, budu užívat pouze k dešifrování! Jen tak bude zaručeno, že v užívání klíčů nevznikne zmatek a že bude každý užit jen jednou - tedy k zašifrování jedné zprávy! Totéž platí i v uvedeném případu šifry, kde nahrazuje písmeno JEDNO písmeno. Nejsem sice profesionální kryptolog, ale troufám si tvrdit, že co některou z výše uvedených dvou typů šifer zašifrujete, to přečte jen a jen ten komu to určíte! A jak už jsem uvedl - kryptologům policie a rozvědek přeji velmi, ale opravdu velmi pevné nervy a nadbožskou trpělivost! :-)))))

8 weicker weicker | Web | 18. června 2015 v 18:07 | Reagovat

nebankovní půjčky bez zástavy :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama