KOSMOS-NEWS PARTY 2017 se uskuteční od pátku 7. dubna do neděle 9. dubna 2017 v Pardubicích

_____________________________________________________________________________________________________________

Červenec 2009

DVD: Mezi Houstonem a Měsícem ...

29. července 2009 v 17:23
V síti prodejen Levných knih se objevilo DVD věnované 40.výročí přistání prvních lidí na Měsíci.
80ti minutový disk však - bohužel - obsahuje pouze minimální množství materiálů věnovaných právě letu Apolla 11 a projektu Apollo vůbec.
V první části, pojmenované "Americká vesmírná oddysea" můžete shlédnout dva dokumentární filmy NASA věnované balistickému letu Alana Sheparda (32 minut) a kosmické stanici Skylab (41 minut) se spoustou autentických záběrů, včetně skoro celého Shepardova 16ti minutového letu.
V další části disku uvidíte 3:30 minut dlouhý medailon"Apollo 11" stanice BBC o anglickém kosmickém nadšenci Stevu Bennettovi.
Až poslední necelé dvě minuty obsahu mají přímý vztah k měsíční expedici Apolla 11 - pod názvem "Malý krůček pro člověka..." můžete shlédnout televizní záznam výstupu Neila Armstronga na měsíční povrch.
Toť vše ...

Délka DVD: 80 minut, zvuk: anglicky, titulky: česky, cena 69,-Kč
(Za upozornění na DVD děkuji kolegovi Františku Feiglovi)

Vzpomínka na Apollo 11 v Americkém centru v Praze ...

27. července 2009 v 23:19
Několika fotografiemi bych se dnes ráýd vrátil ke vzpomínkovému podvečeru v Americkém kulturním centru v Praze, které se uskutečnilo v den 40.výročí startu expedice Apolla 11 ke své legendární cestě k Měsíci.
Nabitý sál si vyslechl v první části krátkou přednášku Tomáše Přibyla, která shrnula cestu Apolla 11 a to, co jí předcházelo. V druhé části přišla řada na další hosty, kteří si zavzpomínali na to, jaké to bylo v den, kdy naživo komentovali televizní přenos vstupu prvních lidí na měsíční povrch (Jan Kolář a Antonín Vítek) a jaké to bylo přímo v centru dění, ve Spojených státech (Karel Pacner).
V čele sálu zleva: Miroslav Konvalina (ředitel Amerického centra), Tomáš a Michal Přibylovi, Jan Kolář, Karel Pacner, Antonín Vítek
V nabitém sále nezůstala ani jedna židle volná...
Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář vzpomíná... (vedle Karel Pacner a Antonín Vítek)

Další informace najdete na stránkách Amerického centra.
Foto: já (1x) a Patrik Pluhař (3x)

Luboš Perek, doyen české astronomické obce, oslaví 26. července devadesátiny...

25. července 2009 v 0:18
Luboš Perek se již dlouho skví na samotném nebi - od roku 1979 totiž nese jeho jméno planetka číslo 2900.

Narodil se 26. července 1919. Po studiu na Masarykově univerzitě v Brně, přerušeném válkou, a doktorandském pobytu na Univerzitě Karlově zahájil svou dráhu vědce v Astronomickém ústavu Československé akademie věd v Praze.
Jeho vědecké výsledky i zásluhy za rozvoj československé astronomie jsou dalekosáhlé. Po druhé světové válce měl v Československu zásadní podíl na rozvoji stelární astronomie - tedy astronomie, která se zabývá studiem vzdáleného vesmíru: hvězd, dvojhvězd, hvězdokup, galaxií a dalších mimogalaktických objektů.
Luboš Perek zkonstruoval v Brně reflektor o průměru 0,6 metru, který je ostatně stále v provozu, řídil výstavbu dvoumetrového reflektoru v Ondřejově, jenž byl v době svého dokončení jedním z největších dalekohledů na světě. Dodnes největší český astronomický dalekohled začal pracovat v roce 1967 a umožnil československým vědcům mnoho zásadních objevů.
V roce 1967 byl Luboš Perek zvolen na 13. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie, konaném v Praze, jejím generálním sekretářem. Jako zatím jediný český astronom se ocitl v takto vysoké funkci.
Rok na to dopadla na celou vědeckou obec rána. Slibné kariéry a mezinárodní kontakty zásadním způsobem narušila sovětská okupace. Luboš Perek vedl v politicky nejtěžším období Astronomický ústav.
Po srpnu byl sice odvolán z ředitelské funkce a pouze pověřen řízením ústavu, ale jeho vědecký kolega Jiří Grygar vzpomíná: "Z Astronomického ústavu vedeného docentem Perkem se odcházelo pouze na vlastní žádost nebo do penze. Svou osobní statečností se zasloužil o to, že nikdo nebyl po normalizačních prověrkách propuštěn. Naopak ještě nabíral vědce vyhozené z jiných pracovišť nebo z rozpuštěných vědeckých ústavů."
V období normalizace se odehrála i absurdně humorná historka, která o charakteru doby jasně vypovídá. Do země svých předků se vydal roku 1974 na návštěvu americký astronaut Eugen Cernan. Pro jistotu si zařídil novinářskou akreditaci na veletrh Incheba, který se konal v Bratislavě.
Marně telefonovali pracovníci velvyslanectví na všechny strany, že kosmonaut s sebou přivezl československou vlajku, kterou měl na Měsíci, a chtěl by ji někomu předat. Prezident Ludvík Svoboda ho nechtěl nebo nesměl přijmout. Na nedostatek času se vymluvil i normalizační předseda Československé akademie věd Jaroslav Kožešník.
Nakonec vlaječku přijal ředitel Astronomického ústavu ČSAV docent Luboš Perek. Umístil ji na místě nejčestnějším - v kopuli dvoumetrového dalekohledu na observatoři v Ondřejově."
To však ještě není konec příběhu. "Po odchodu Perka mi nový ředitel nařídil, že vlajku musíme schovat, protože nemáme odpovídající věc z druhé strany, od Sovětů," vzpomíná astrofyzik Jiří Grygar.
Vlajka ležela ve skladu až do listopadové revoluce. Až od roku 1990 opět zdobí největší český dalekohled v ondřejovské hvězdárně.
Odborné kvality Luboše Perka i přes politické nepřízně dovedly až na místo vedoucího oddělení pro záležitosti kosmického prostoru sekretariátu Spojených národů. Tam se začal zabývat kromě vědeckého bádání i kosmickým právem. I na tomto poli dosáhl světového věhlasu, stal se světovým odborníkem na problematiku kosmického smetí a zasloužil se o definici geostacionární dráhy.

Když Luboš Perek letos v květnu přebíral ve slovutné budově pražského Karolina cenu Učené společnosti za zásluhy o rozvoj vědy, zazněl z novinářské obce dotaz: Nepíšete paměti?
"Ještě je brzy," odpověděl. Ostatně báječný smysl pro jemný humor na něm kolegové oceňují stejně jako jeho zásluhy na rozvoj české astronomie a podíl na astronomii světové.

Doc. RNDr. Luboš Perek DrSc., Dr. h. c. (90)
- Narodil se 26. července 1919.
- 1946: Ukončil studia Masarykovy univerzity v Brně.
- 1961: Získal titul doktora věd v astronomii na UK.
- 1967-1970: Generální sekretář Mezinárodní astronomické unie.
- 1968-1975: Ředitel Astronomického ústavu v Praze.
- 1975-1980: Ředitel oddělení sekretariátu OSN.
- 1989-1992: Předsedou Čs. astronomické společnosti.
- 1996-2006: Členem sboru ředitelů Mezinárodního ústavu kosmického práva.

* * * * * *
Vážený pane docente,
je mě velikým potěšením, že jsem měl možnost Vás poznat a spolupracovat s Vámi.
Je mě velkou ctí popřát Vám i tímto způsobem vše dobré do dalšího života.
V úctě
Milan Halousek

(Úvodní fotografie je z letošní KOSMOS-NEWS PARTY. Životopisnou vzpomínku jsem si vypůjčil z webu časopisu EKONOM, autorka Eva Bobůrková)

Andrew Feustel v České republice...

23. července 2009 v 15:37
Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu tohoto roku účastnil letu raketoplánu Atlantis STS-125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu.
Na palubu s sebou vzal Nerudovy Písně kosmické (na fotografii s nimi pózuje přímo na palubě raketoplánu) a českou vlajku. Nyní přicestuje do České republiky, aby tyto předměty slavnostně předal. V jeho programu je celkem pět veřejných vystoupení. S ním přicestuje také jeho manželka Indira Feustelová, jejíž maminka je Češka a otec Ind. Paní Indira Feustelová je oficiálním hostem vyslaným americkou NASA.

Andrew Feustel provedl během mise raketoplánu Atlantis tři výstupy do vesmírného prostoru, kde strávil téměř 21 hodin a stal se také posledním člověkem, který se Hubbleova kosmického dalekohledu dotknul. Nikdo jiný se už k tomuto zcela výjimečnému zařízení nepodívá, další servisní misi NASA neplánuje.

Přehled veřejných vystoupení - besedy a autogramiády.
Všechny besedy jsou spojeny s autogramiádou. Pamětní listy budou na místě k dispozici, zdarma. Vstup na besedy zdarma.

Pondělí 3. 8. 2009 16:00 Ondřejov, Astronomický ústav Akademie věd ČR (v angličtině)

Úterý 4. 8. 2009 18:00 Plzeň, aula Západočeské univerzity, Jungmannova 1 (tlumočení do češtiny)

Středa 5. 8. 2009 17:30 Praha, Americké centrum, Tržiště 13, Praha 1, Malá Strana (tlumočení do češtiny)

Čtvrtek 6. 8. 2009 18:00 Brno, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka (tlumočení do češtiny)

Pátek 7. 8. 2009 17:00 Znojmo, znojemský hrad (tlumočení do češtiny)

Kdo nebude moci přijít ani na jedno místo v ČR, může se podívat na ranní vysílání České televize v pondělí 3. 8. 2009, kdy Andrew Feustel bude hostem ve vysílání ČT 1 kolem 7:15.
(Převzato z informace Astronomického ústava AV ČR)

Oslavy Apolla 11 vrcholí ...

21. července 2009 v 11:19
Celosvětové oslavy přistání prvních lidí na Měsíci vrcholí.
Vypsat všechny akce, které by stály za shlédnutí minimálně v televizi nebo na internetu, by zabralo spoustu místa.
Astronauty z Apolla 11 přijak americký president Barack Obama, Česká televize vysílala včera na prvním programu tématicky laděné ranní Studio 6, plné zajímavých hostů - Tomášem Přibylem, Janem Kolářem, Marcelem Grunem, Antonínem Vítkem, Pavlem Toufarem či Vladimírem Remkem.
A na slavné výročí si vzpomněl i Google - svým krátkodobě aktualizovaným záhlavým vyhledávače...
Mým skromným příspěvkem k výročí Apolla 11 byl sobotní rozhovor o Apollu 11 pro Český rozhlas Hradec Králové a její pořad TECHNO (od času 5:50) a dva vstupy do místních rozhlasových stanic v pondělí.

Hezký den přeje
Milan

Přesně před 40 roky vznikla fotka století ...

20. července 2009 v 9:17
U nás už byloa hluboká noc 21.července 1969, když se americký astronaut Neil Armstrong pustil vzpěry lunárního modulu Eagle a vstoupil jako první pozemšťan na povrch jiného kosmického tělesa. Apollo 11 a jeho posádka se nesmazatelně zapsali do historie...

Vzpomínám a mám radost...
Milan

ČT1-Studio 6 - Apollo 11 ...

17. července 2009 v 19:10
Ve čtvrtek ráno jsem byl hostem vysílání Studia 6 na prvním programu České televize. Datum 16.července (1969) určuje jasně téma rozhovoru - 40.výročí startu Apolla 11, přistání prvních lidí na Měsíci, pravděpodobnost úspěchu mise a zpochybňování projektu. Navíc neplánovaných pár vět o aktuálním startu raketoplánu Endeavour (v té době byl na cestě necelých sedm hodin).

Můj skromný devítiminutový příspěvek k velkým "mediálním manevrům" u příležitosti 40.výročí přistání prvních lidí na měsíčním povrchu je ke shlédnutí na stránkách České televize.
Milan

ČT24 - Počasí a raketoplány ...

14. července 2009 v 1:20
Dost nečekaně jsem dostal pozvánku do živého vysílání České televize - do podvečerního zpravodajského pořadu "Počasí ve světě" na ČT24.
Moderátorkou je Tereza Pultarová, se kterou jsem loni připravoval jeden díl pořadu "Planeta věda" o Hubble Space Telescope.

Pondělní živé pětiminutové povídání bylo o tom, jaké problémy způsobuje špatné počasí při startu raketoplánů a raket - samozřejmě, že jde o reakci na sobotní a nedělní neuskutečněný start raketoplánu Endeavour STS-127 (a v okamžiku, kdy píšu tyto řádky už i neuskutečněný pondělní start...).
Rozhovor si můžete poslechnout /pokud budete mít chuť, samozřejmě/ v archivu ČT24 (přesunout na čas 09:20 kde začíná relace "Počasi ve světě" nebo na čas 12:50 kde začíná vlastní rozhovor).
Hezký den přeje
Milan

Dětský tábor Seč ...

11. července 2009 v 23:23
První prázdninová "kosmonautická" cesta vedla v pátek odpoledne za dětmi na letní tábor na Seči.
Téma celotáborové hry "Stroj času" (Vydejte se s námi na dobrodružnou cestou do minulosti. Pojeďte s námi splnit si své sny a zažít dobu pravěkých lovců, posedět s rytíři u kulatého stolu, bojovat po boku slavných indiánských lovců či si s květinovou mládeží Hippies zatančit na festivalu Woodstock. Každý den v jiné době, každý den nová originální dobrodružství....) sice s reálnou kosmonautikou a astronomií příliš nekoresponduje, ale když se trochu chtělo, tak jsme se tématicky přizpůsobili i my (tedy já s kosmonautikou a kolega z Astronomické společnosti Pardubice Petr Horálek s astronomií a hvězdářským dalekohledem).
A téměř stovka dětí, od těch nejmenších až po patnáctileté slečny a mladé pány, vydržela poslouchat odpoledne hodinu a po večeři (čočka) ještě další půlhodinku. A hned jsme si i vysvětlili, proč není vhodné aby astronauté ve vesmíru večeřeli čočku...
Bylo to milé odpoledne a večer - jen škoda, že oblačnost neumožnila pozorovat přelet ISS (no, a hlavně to neumožnil pozdní čas - bylo až s podivem, že o půl deváté večer už tábor, až na výjimky, spal - holt, čerstvý vzduch a celodenní pohyb dělá divy).
A já jsem si zavzpomínal na svoje roky na táborech - jako účastník-praktikant-verdoucí-hlavní vedoucí. Jo, to už je dlouho...

Hezký den přeje
Milan




Vzpomínka na Apollo 11 ...

1. července 2009 v 22:24

Více na stránkách Amerického kulturního centra.
Přijďte!
Milan